Pohľady- názory

Dutch

tvrdé a mäkké spoluhlásky

Podobně jako v češtině nalezneme v holandštině měkké a tvrdé souhlásky. Každá měkká souhláska má tvrdou variantu. Příkladem mohou být souhlásky "d" a "b" a jejich tvrdé protiklady "p" a "t".
Narozdíl od češtiny však není třeba tyto souhlásky rozlišovat kvůli pravopisu jako takovému ani kvůli psaní "i/y". Holandština pracuje s dvojicemi měkká-tvrdá souhláska ve slovech tak, že se tyto souhlásky v určitých tvarech slova zaměňují stylem měkká za tvrdou nebo naopak. Vysvětlíme si to na příkladech níže.

Měkké souhlásky "v"  a  "z"  měnící se v tvrdé "f"  a  "s" 

Holandské slovo nikdy nekončí měkkou souhláskou z nebo v, proto ji na konci slova zaměníme za tvrdé s nebo f.

např.: bazen (šéfové, vedoucí)

Odebereme  -en a dostáváme jednotné číslo: baz Aby samohláska "a" zůstala dlouhá, (viz Internal link pravidla zachování dálky samohlásek),je třeba ji zdvojit: baaz
Nyní následuje pravidlo o měkkých a tvrdých souhláskách na konci slov, podle nějž nahradíme měkké z tvrdým sbaas

Další příklady:

Plural Singular Plural Singular
scherven (střepy) scherf druiven (hrozny) druif
reuzen (obři) reus leuzen (slogany) leus

Další dvojice souhlásek jsou:
Měkké: d a b
Tvrdé: t a p

 

Pokud je d na konci slova, pak vyslovujeme t, a v tomtéž případě vyslovujeme b jako p. U těchto souhlásek se však jedná pouze o výslovnost, protože jejich psaná podoba se nemění. Nám to jistě nepřijde divné, v češtině vyslovujeme "t" místo "d" a "p" místo "b" na konci slov běžně.
 

sťahovanie a ukladanie súborov, mp-3, knihy, videa...

uloz.to - sdilej snadno data


TOPlist