Pohľady- názory

Dutch

Holandština používá následující diakritiku:

 á

Čárka
Holanďané používají francouzský termín 'accent aigu' (ostrý přízvuk)

 ä
Dieréze
Někdy se setkáte s jiným názvem "trema" nebo "deelteken" (rozdělovací znaménko)
 a'
Apostrof
 à
Tento akcent se používá velmi zřídka, pochází z francouzštiny, a proto se také nazývá "accent grave" (tupý přízvuk)
 â
Stříška je akcent taktéž vzácně používaný a adoptovaný z francouzštiny - "accent circonflexe"

Internal link Dierézi je věnovaná zvláštní kapitola.

Holandština je do jisté míry ovlivněna francouzštinou, a to především po historické stránce (holandština vznikla ze starofranského jazyka), ale dodnes i z geografického hlediska. Díky tomu se v holandštině setkáme s francouzskými nebo z francouzštiny přejatými slovy, a to i s jejich případnými diakritickými znaménky.

Stříška je záležitostí výhradně slov přejatých z francouzštiny, např. "debâcle". I přesto, že čeština používá mnoho původem francouzských slov, v našich krajích jsme si je buď "počeštili", nebo je aspoň používáme zcela bez "nečeských" znamének. 

Tupý akcent byl až do 90.tých let běžnou součástí holandštiny, ovšem po jazykové reformě v těchto letech vymizel a nyní se používá u slov přejatých z francouzštiny. Stále se s ním můžeme setkat v citoslovcích jako např. "he!" , které se používá místo pozdravu (Hej! Nazdar!). Varianta "he?" vyjadřuje údiv nebo otázku (Cože?! Proboha, ne! To ne!)

V následujících lekcích si povíme více o čárce a apostrofu, tedy diakritických znaménkách vlastních holandskému jazyku. Čárka je pro nás Čechy důvěrné známá, apostrof se v češtině neužívá, známe ho spíše z angličtiny.
Existuje skupina slov, které nepodléhají pravidlům o výslovnosti tak, jak jsme se jim naučili v předešlých lekcích:

Een

Neurčitý člen een se píše se zdvojeným (t.j. Internal link dlouhým ee). Toto zdvojené e se však vyslovuje jako Internal link němé e, o němž jsme se taktéž již zmínili dříve.

Jeden (jedna) se holandsky řekne één, což se vyslovuje s dlouhým e, ovšem je to za použití Internal link čárky, která značí dlouhou samohlásku. Pamatujme však, že tento případ je výjimka, neboť jak víme, zdvojená samohláska se automaticky čte dlouze. 

Přídavná jména (adjektiva) s příponou -lijk

V těchto slovech se ij vyslovuje podobně jako němé e:

fatsoenlijk slušný, decentní eerlijk čestný
vrolijk veselý, šťastný werkelijk opravdu
ongelooflijk neuvěřitelný begrijpelijk srozumitelný

Pokud však -lijk není ve slově příponou, pak se vyslovuje jako normální holandské dlouhé ij:

je hebt gelijk máš pravdu lijk tělo

Adjektiva s příponou -ig

i  se opět bude vyslovovat jako Internal link němé e):

aardig milý nodig nutný
geldig platný zielig ubohý
hooghartig arogantní geduldig trpělivý

Slova s příponou -tie

Čteme stejně jako v němčině: -cí


politie policie tolerantie tolerance
vakantie prázdniny emotie emoce

Písmeno "t" nevyslovujeme, je-li v kombinaci s "ch"

zachtjes tiše, jemně vachtje kožíšek
zuchtje povzdych luchtje pach, vůně (zdrobnělina)

Pokud slovo obsahuje kombinaci "th", pak čteme pouze "t"

theologie teologie empathie empatie
thee čaj thema téma

Adjektiva s příponou -isch

Příponu 'isch' čteme "ís". Tento způsob zápisu je podle starých pravidel pravopisu, která nebyla při reformě změněna, což do jisté míty kontrastuje současným moderním pravidlům, protože: 1) "i" je psáno krátce, ovšem čte se dlouze; 2) souhlásková skupina "sch"je v mluvené holandštině zredukována na pouhé "s".

 

Russisch ruský islamitisch islamistický
idealistisch idealistický egoïstisch sobecký

Terug

Písmeno "e" ve slově terug (zpět) se nevyslovuje, čteme tedy "trch".

Rode a goede

V těchto slovech (rode = červený; goede = dobrý) se písmeno "d" čte jako české "j". I když to zní zvláštně, je to správný způsob výslovnosti, mnoho lidí však toto pravidlo nedodržuje, případně ani nezná. Zejména lidé, kteří se snaží mluvit "spisovně", se dopouštějí chyby čtením "d" v těchto slovech, což není správné.
Podobně jako v češtině nalezneme v holandštině měkké a tvrdé souhlásky. Každá měkká souhláska má tvrdou variantu. Příkladem mohou být souhlásky "d" a "b" a jejich tvrdé protiklady "p" a "t".
Narozdíl od češtiny však není třeba tyto souhlásky rozlišovat kvůli pravopisu jako takovému ani kvůli psaní "i/y". Holandština pracuje s dvojicemi měkká-tvrdá souhláska ve slovech tak, že se tyto souhlásky v určitých tvarech slova zaměňují stylem měkká za tvrdou nebo naopak. Vysvětlíme si to na příkladech níže.

Měkké souhlásky "v"  a  "z"  měnící se v tvrdé "f"  a  "s" 

Holandské slovo nikdy nekončí měkkou souhláskou z nebo v, proto ji na konci slova zaměníme za tvrdé s nebo f.

např.: bazen (šéfové, vedoucí)

Odebereme  -en a dostáváme jednotné číslo: baz Aby samohláska "a" zůstala dlouhá, (viz Internal link pravidla zachování dálky samohlásek),je třeba ji zdvojit: baaz
Nyní následuje pravidlo o měkkých a tvrdých souhláskách na konci slov, podle nějž nahradíme měkké z tvrdým sbaas

Další příklady:

Plural Singular Plural Singular
scherven (střepy) scherf druiven (hrozny) druif
reuzen (obři) reus leuzen (slogany) leus

Další dvojice souhlásek jsou:
Měkké: d a b
Tvrdé: t a p

 

Pokud je d na konci slova, pak vyslovujeme t, a v tomtéž případě vyslovujeme b jako p. U těchto souhlásek se však jedná pouze o výslovnost, protože jejich psaná podoba se nemění. Nám to jistě nepřijde divné, v češtině vyslovujeme "t" místo "d" a "p" místo "b" na konci slov běžně.
Souhláskový foném (mluvená podoba souhlásky) je tvořen překážkou, již stavíme do cesty proudu vzduchu vydechovanému z plic, a to zpravidla zuby, jazyk a rty. Bez těchto souhláskotvorných mluvidel by vznikla Internal link samohláska.

Většina souhlásek se vyslovuje stejně nebo velmi podobně jako v češtině: b, c, d, f, h, k, l, m, n, p, q, s, t, x, y, z, pozor si musíme dát na písmena g, v

Holandština má také tři souhláskové skupiny, které splývají v jeden foném: ch, sch, and ng. O nich si povíme na konci této stránky.

b [b] Identické s českým "b"

Mp3breed (široký), blauw (modrý), boven (nad)
NEBO:
[p] Pokud se objeví na konci slova, bude identické s českým "p"

Mp3krab (krab), kwab (lalok), web (siť)
c Vyslovujeme:

[s] Před písmeny i nebo e
Mp3centrum (centrum), cinema (kino), ceremonie (ceremonie)

[k] Ve všech ostatních případech
Mp3calligrafie (kaligrafie), cliënt (klient), creatief (kreativní)
d [d] Identické s českým "d"

Mp3dame (dáma), dief (zloděj), dwerg (trpaslík)
NEBO:
[t] Stojí-li na konci slova, pak vyslovujeme "d"

Mp3hond (dog), kleed (carpet), land (land)
f [f] Písmeno "f" je v holandštině vyslovováno velmi podobně jako české "f", ovšem velmi podobně jsou vyslovována i písmena "v" [v] a "w" [ʋ]. Holandské F yvslovujeme jako české F, holandské V jako něco mezi českým V a F a holandské W jako české V:

Mp3Povšimněte si podobnosti:
fier (hrdý), vier (čtyři), wier (chaluha)
fout (chyba), vouw (vráska), woud (les)
Fin (Fin), vin (ploutev), win (vyhraji)
fraai (krásný), vraag (otázka), wraak (pomsta)
g

[ɣ] Totéž jako české "ch", ovšem někteří holanďané používají více chrčivé "ch"

Mp3geinig (legrační), grap (vtip), berg (hora)

Někdy není lehké rozlišit G a H, poslechněte si následující srovnání těchto dvou fonémů:

Mp3
gaan (jít) / haan (kohout)
goed (dobrý) / hoed (klobouk)
gier (sup) / hier (zde)
gek (blázen) / hek (plot)
gang (chodba) / hang (tendence)

Zkuste si tento mini jazykolam:
Mp3"Het gaat heel goed" (Jde to velmi dobře)

Ve Flandrech a jižním Holandsku se vyslovuje měkčeji, t.j. prakticky identicky jako české CH [x].

h [h] Téměř stejné jako v češtině, ovšem častěji s mírným přídechem.

Mp3hoofd (hlava), hals (krk), hemel (nebe)
j

[j] Identické s českým "j"

Mp3jarig (adjektivum značící, že někdo má narozeniny), spiegeltje, (malé zrcátko), jas (kabát, bunda)
k [k] Identické s českým "k".

Mp3koning (král), kwaad (naštvaný), klein (malý)
l Existují dva lehce odlišné způsoby výslovnosti L, a to lehčí L (špičkou jazyka), je-li L před samohláskou, a L po samohlásce, které je tvrdší.

Mp3Povšimněte si rozdílnosti:
[l] na začátku: lief (milý), lid (člen), lente (jaro)
[ɫ] na konci: bril (brýle), deel (část), smal (úzký)
m [m] Identické s českým "m"

Mp3muis (myš), markt (trh), man (muž)
n [n] Identické s českým "n"

Mp3naald (jehla), nooit (nikdy), niet (ne)
p [p] Identické s českým "p"

Mp3paard (kůň), pijn (bolest), plak (plátek)
qu [kv] Písmeno Q se vyskytuje pouze v cizích slovech a je vždy spojeno se samohláskou U, tato kombinace se vyslovuje stejně jako v češtině

Mp3 aquarium (akvárium), queeste (pátrání, výprava), quiz (kvíz)
r

Holandština má 3 různá "r": před samohláskou francouzské [ʁ] nebo španělské hrdelní "r" [ɾ]; před souhláskou a na konci slova je "r" [ɹ] normální. Více Toto je odkaz na stránku jiného serveru, která bude otevřena v novém okně. o písmenu r.


Níže si poslechněte varianty R:

Mp3radar (radar) /ɾadɑɹ/, regendruppel (kapka deště) /ɾeɣəndɾʏpəɫ/, verwarming (topení) /vəɹʋɑɹmɪŋ/

s [s] Identické s českým "s"

Mp3stoom (pára), slak (šnek), samen (spolu)
t [t] Identické s českým "t"

Mp3taart (dort), trein (vlak), twaalf (dvanáct)
v

[v] Písmena "v" a "f" znějí v holandštině velmi podobně (viz výše), čtěme tedy něco mezi "v" a "f"

Mp3vader (otec), lever (játra), vent (chlap)

w

[ʋ] Stejná výslovnost jako české "v" (viz F a V).

Mp3wijzen (ukázat), wortel (kořen), bewoond (obydlený)
x [ks] Vyskytuje se pouze v cizích slovech a čteme stejně jako v češtině

Mp3 extra (extra), fixatie (fixace), exact (exaktní, přesný)
y [j] We pronounce this letter the same as in English.

Tzv. řecké y je popsáno jako Internal link samohláska i jako souhláska, již vyslovujeme jako české J, to jest, pokud Y stojí před samohláskou.

Mp3rayon (rajón, okres), royaal (velkorysý), coyote (kojot)
z [z] Identické s českým "z", ale v holandštině se často vyslovuje jako "s"

Mp3zalf (balzám), zoen (polibek), zwaan (labuť)

Souhláskové skupiny

ch

[ɣ] / [x] Totéž jako české "ch"

Mp3licht (světlo), bochel (hrb), stichting (instituce)
sch

[sɣ] Stejná výslovnost jako německé "sch" - tedy "š"

Mp3schip (loď), waarschijnlijk (asi, pravděpodobně), schrander (chytrý)
ng

[ŋ] vyslovujeme jako německé nosové N, nikdy jako n + g

Mp3wang (tvář), zingen (zpívat), mengen (míchat)


Velmi důležité pravidlo, které jsme již zmínili a je třeba si zapamatovat:

SLABIKA NIKDY NEKONČÍ DVĚMA IDENTICKÝMI SOUHLÁSKAMI
1) Ze singuláru do plurálu

Předvedeme si to na příkladu substantiva stuk (kus, část).

Toto slovo má jedinou, zavřenou samohlásku, je to tedy Internal link slovo s krátkou samohláskou.

  • Plurál vytvoříme přidáním -en:

    stuken

  • Abychom zjistili, zda nově vytvořený tvar zachovává původní délku, slovo si rozdělíme na Internal link slabiky:

    stu-ken --> první slabika končí samohláskou.

    A jak víme, samohláska na konci slabiky je vždy dlouhá.

  • Je tedy jasné, že jsme z krátké samohlásky vytvořili dlouhou, což odporuje pravidlům, musíme ji tedy změnit na krátkou.

    Toho dosáhneme přidáním další souhlásky na konec první slabiky:

    stuk-ken

    Nyní má slabika jedinou, zavřenou samohlásku, podařilo se nám dosáhnout stejného stavu, jako v jednotném čísle.

2) Z plurálu do singuláru

Další příklad je ukázkou opačného postupu.

Příkladem nám budiž množné číslo s krátkou samohláskou: katten (kočky)

  • Oddělíme -en a vznikne jednotné číslo:  katt

    Zde si připomeňme, že žádné slovo (ani slabika) nesmí končit dvěma stejnými souhláskami.
  • Proto odstraníme jedno "t" : katt    -->    kat (kočka)
Množné číslo lze tvořit pomocí dvou koncovek: -en nebo -s. Většina slov má buď tu, či onu koncovku, ale některé slova mohou mít libovolnou z těchto koncovek.

de lamp de lampen lampy
de tafel de tafels stoly

A dále existují dvě méně obvyklé koncovy: -eren a -a. Ovšem slov, které tvoří plurál těmito koncovkami je jen velmi málo.

het kind de kinderen děti
het museum de musea musea

Budeme se tedy zabývat slovy, která přibírají koncovky -en a -s. Na následujících stránkách si ukážeme, jak se koncovka k podstatnému jménu připojuje a jak poznáme, kterou koncovku u tohoči onoho substantiva použít.

Naprostá většina slov přibírá v množném čísle koncovku -en. Množné číslo tedy tvoříme velmi jednoduchým způsobem:
podstatne jméno + en
Musíme však přitom mít na paměti následující pravidla hláskování a pravopisu.:
  1. Délka samohlásky musí zůstat zachována. Viz Internal link pravidla zachování délky samohlásek.

    de rok de rokken sukně (plurál)
    het geval de gevallen případy

    Má-li poslední slabika v jednotném čísle zdvojenou samohlásku, pak v množném čísle zdvojená být nesmí.

    de peer de peren hrušky
    het gevaar de gevaren nebezpečí (plurál)

  2. Pokud jednotné číslo končí souhláskou f nebo s, pak se tyto v množném čísle mění na v a z. Viz také Internal link tvrdé a měkké souhlásky.

    de neus de neuzen nosy
    de brief de brieven dopisy

Stejně jako v předcházejícím případě je vytvoření plurálu jednoduché:
podstatné jméno + s
Příklady slov, která přibírají koncovku -s:

de tafel de tafels stoly
de computer de computers počítače
de tovenaar de tovenaars kouzelnící

Apostrof

Pokud je posledním písmenem v jednotném čísle jediná samohláska, pak nelze koncovku -s připojit, aniž bychom použili apostrof. Jediná samohláska na konci slova je vyslovena dlouze (viz Internal link dlouhé samohlásky), pokud bychom připojili -s, pak by se změnila v krátkou zavřenou samohlásku (viz Internal link krátké samohlásky). Abychom zachovali její původní délku, použijeme Internal link apostrof:

de auto de auto's auta
het menu de menu's menu (plurál)
het programma de programma's programy


Pamatujte, že jediné "e" na konci slova není dlouhou samohláskou, nýbrž Internal link němým e, proto u takovýchto slov apostrof nepoužíváme.

het gebergte de gebergtes horská pásma
de gewoonte de gewoontes zvyky
de boete de boetes pokuty


Nota bene: Pokud na konci slova, jenž přibírá v množném čísle koncovku -s stojí souhláska f nebo s, nezaměňujeme ji za v nebo z.

 

Pokud se ptáte, proč holandština nepoužívá v plurálu pouze jednu koncovku, bohužel to nelze nijak "logicky" vysvětlit, jedná se o jazykový jev, se kterým se musíme vypořádat. V následujících kapitolách si tedy povíme více o "-s slovech" a "-en slovech", tedy dvou skupinách substantiv podle koncovek jejich množného čísla.
=====================
Opět se dostáváme k jevu, pro jehož objasnění nemáme žádný obecně aplikovatelný klíč. Předpokládejme, že všecha podstatná jména přibírají koncovku -en, kromě těch, která jsou zmíněna níže na této stránce. Nejedná se siceo jednoduchou záležitost, ovšem učit se všechna slova nazpaměť není účelné. Je zapotřebí trocha jazykového citu a až proniknete do holandské fonetiky, dokážete používat správnou koncovku automaticky.

Koncovku -s přibírají slova:

1. Podstatná jména zakončená jedinou samohláskou (viz Internal link dlouhé samohlásky)

  • Pomocí Internal link apostrofu ('s) připojíme koncovku -s ke slovům, která jsou zakončena na jediné a, i, o, u, y . Apostrofu je zapotřebí k udržení délky samohlásky.

Singulár Plurál Překlad plurálu
de ski de ski's lyže
de radio de radio's rádia
het menu de menu's menu
de baby de baby's miminka
de oma de oma's babičky

  • Některá slova končící na u mohou přibírat libovolnou z koncovek: individuen/individus, residuen/residus.

  • Pokud na konci slova stojí e, pak apostrof nepoužíváme, neboť toto je Internal link němé e. Některá slova, která končí němým e, mohou přibírat také koncovku -en, což většinou zní a vypadá lépe, než koncovka -s, bohužel to neplatí pro všechna tato slova, takže pokud si chceme být jisti správností, použijme koncovku -s.

Singulár Plurál Překlad plurálu
de boete de boetes pokuty
de ziekte de ziektes nemoci
de breedte de breedtes šířky

  • Výjimka: Zpodstatnělá přídavná jména (t.j. adjektiva ve funkci substantiv - (pan) domácí, pokojská, cestující atd.), která jsou pojmenováním osob, přibírají koncovku -n:

Singulár Plurál Překlad plurálu
de gepensioneerde de gepensioneerden vysloužilí (důchodci)
de werkende de werkenden pracující (zaměstnanci)
de bekende de bekenden známí (celebrity)

2. Slova zakončená nepřízvučnou Internal link dvoj- nebo trojhláskou

Nejčastější nepřízvučnou vícehláskou, již najdete na konci tvaru jednotného čísla podstatného jména, je ie . Ostatní dvoj- či trojhlásky jsou na konci slov zřídka. V následující tabulce je přízvuk vyznačen podtržením:

Singulár Plurál Překlad plurálu
de visie de visies vize
de bamboe de bamboes bambusy
de repetitie de repetities zkoušky

Výjimka: chemicalie - chemicaliën info note.

3. Slova zakončená na nepřízvučné -el, -em, -en, -er, -erd, -aar, -aard, -um

V následující tabulce je přízvuk vyznačen podtržením:

Singulár Plurál Překlad plurálu
de bezem de bezems smetáky
de keuken de keukens kuchyně
de wekker de wekkers budíky
de engerd de engerds podlézavci
de gierigaard de gierigaards lakomci
de lepel de lepels lžíce
de geranium de geraniums info note pelargonie
de wandelaar de wandelaars info note pěší turisté

4. Slova zakončená přízvučnou koncovkou -eur a -foon

V následující tabulce je přízvuk vyznačen podtržením:

Singulár Plurál Překlad plurálu
de carburateur de carburateurs karburátory
de telefoon de telefoons telefony
de microfoon de microfoons mikrofony
de monteur de monteurs montéři

5. Pojmenování osob nebo profesí zakončená na -oor nebo -ier

V následující tabulce je přízvuk vyznačen podtržením:

Singulár Plurál Překlad plurálu
de pastoor de pastoors faráři
de bankier de bankiers bankéři
de kruidenier de kruideniers hokynáři
de majoor de majoors majorové

6. Cizí slova, která přibírají koncovku -s ve svém mateřském jazyce

To v holandštině znamená zejména slova z angličtiny a francouzštiny

Singulár Plurál Překlad plurálu
het depot de depots depa
de tram de trams tramvaje
het duel de duels duely
de elektricien de elektriciens elektrikáři

7. Pojmenování písmen a akronymů (zkratkové slovo)

Internal link Apostrof umisťujeme mezi písmeno/akronym a koncovku -s :

Singulár Plurál Překlad plurálu
de cd de cd's cédéčka
a a's áčka
b b's béčka
de BV (Besloten Vennootschap) de BV's společnosti s ručením omezeným, "eseróčka"

Výjimka: Písmena a zkratková slova končící na -s přibírají v množném čísle koncovku'-en (taktéž s apostrofem!).

Singulár Plurál Překlad plurálu
de s de s'en eska
de HTS (hogere technische school) de HTS'en střední technické školy
de x de x'en ikska

=======================================
Tabulka popisuje slova, která přibírají koncovku s- :


Slova zakončená jedinou samohláskou Slova zakončená na a, i, o, u, or y potřebují apostrof k zachování délky samohlásky.
U slov zakončených Internal link němým e není apostrof zapotřebí.
Výjimka: zpodstatnělá adjektiva mají koncovku -en
Slova zakončená nepřízvučným ee ee je jediný případ dlouhé samohlásky, kdy je povolena zdvojená samohláska na konci slova.
Slova zakončená nepřízvučnou dvoj- nebo trojhláskou Nejčastěji dvojhláska ie.
Slova zakončená těmito nepřízvučnými koncovkami -el, -em, -en, -er, -erd, -aar, -aard, -um
Slova zakončená těmito přízvučnými koncovkami -eur, -foon
Pojmenování osob a profesí zakončená těmito koncovkami -ier , -oor
Cizí slova, která ve svém mateřském jazyce přibírají v množném čísle také koncovku -s Zpravidla slova z angličtiny a francouzšiny.
Pojmenování písmen a akronymů Před koncovku -s vždy píšeme apostrof.

-eren

Tato slova přibírají místo koncovky -en koncovku -eren:

Singulár Plurál Překlad plurálu
het kalf de kalveren telata
het ei de eieren vajíčka
het gemoed de gemoederen nálady
het goed de goederen zboží
het lam de lammeren jehňata
het lied de liederen písně
het volk de volkeren národy
het kind de kinderen děti

Povšimněte si zdvojeného m ve slově lammeren (viz Internal link pravidla zachování délky samohlásek) a změny koncového f na v ve slově kalveren (viz Internal link tvrdé a měkké souhlásky).

Podstatné jméno 'het been' má dva významy: 1. kost a 2. noha. V prvním případě se plurál tvoří nepravidelně, a to za přidání písmene d před koncovku -eren, v prvním případě má koncovku -en :

Singulár Plurál Překlad plurálu
het been de beenderen kosti
het been de benen nohy

 

Slovo "het blad" tvoří nepravidelné množné číslo, protože dovolujeme krátké samohlásce jednotného čísla změnit se v plurálu v dlouhou. Slabiky jsou rozděleny, aby bylo jasné, že písmeno a je jednoduchou otevřenou samohláskou, která je tedy vyslovena krátce a k udržení její délky by písmeno d muselo být zdvojeno: bladden je tedy pravidelný tvar plurálu

Singulár Plurál Překlad plurálu
het blad de bla-den listy papíru
het blad de bla-de-ren listy stromu

-a

Latinská slova zakončená na -um přibírají koncovku -s v množném čísle. Některá mohou také místo koncovky -s přibírat koncovku -a (totéž platí pro latinská slova v češtině).

Singulár Plurál Překlad plurálu
het stadium de stadiums / stadia stádia
het podium de podiums / podia pódia
het aquarium de aquariums / aquaria akvária
het museum de museums / musea muzea

Totéž můžeme vidět u slov zakončených na -on, což je v holandštině dost častá koncovka.

Singulár Plurál Překlad plurálu
het stadion de stadions / stadia stadióny



Pro nás Čechy žádný problém, čtou se velmi podobně jako v češtině, ale jsou více zavřené. Nejsou nijak těžké a následující příklady vám v tom udělají jasno.

a

MP3[ɑ]
zacht (jemný)
zat (hodně, opilý)
gat (díra)
nat (vlhký)
kam (hřeben)
star (ztuhlý, tvrdohlavý)
pakken (vzít si, dostat)
wachten (čekat)
wakker (probuzený)

e

MP3[ɛ]
gek (bláznivý)
bestek (příbor)
rem (brzda)
stem (hlas)
les (lekce)
spel (hra)
merken (všimnout si)
wekker (budík)
stekker (zástrčka)
kelder (sklep)

i

MP3[ɪ]

wit (bílý)
Brit (Brit)
bezit (vlastnictví)
kin (brada)
gil (křik)
stil (tichý)
wissen (smazat)
richten (mířit)
onmiddellijk (okamžitě)
winter (zima)
o

Mírně zavřenější "o"

MP3[O] en [ɔ]
los (volný, svobodný)
vol (plný)
lot (osud)
zot (šílený)
stom (hloupý)
donker (tmavý)
worden (stát se)
slordig (nepořádný)
u

Vyslovujte, jakoby "u" ve slově vůbec nebylo
MP3 [ʏ]
kus (polibek)
Rus (Rus)
zus (sestra)
nut (použít)
mug (komár)
vlug (rychlý)
tussen (mezi)
gulden (gulden)
zuchten (vzdychat)

y

MP3[ɪ]
mys-te-rie (záhada)
sys-teem (systém)
symp-toom (symptom)

Kombinace samohlásek = Dvojhláska (příp. trojhláska)

Dvojhláska se skládá se dvou nebo tří (což není v holandštině nic neobvyklého, nazývejme toto tedy trojhláskou) různých samohlásek, které čteme víceméně jako jedinou samohlásku (české ou, au). Považujeme je za jednu slabiku (společně s jednou nebo více souhláskami).

Holandština je na dvojhlásky daleko bohatší než čeština, má jich totiž rovnou 16. Některé z nich tvoří zcela novou samohlásku, zatímco jiné jsou "něco mezi". Pro nás je důležité pamatovat si, že všechny z nich jsou v psaná podobě ustálenou kombinací a nikoliv jednotlivými samohláskami. (viz takéToto je odkaz na stránku jiného serveru, která bude otevřena v novém okně.Klankeninventaris van het Nederlands). Je nutno naučit se jim nazpaměť: Pokud dvě nebo tři po sobě jdoucí samohlásky nejsou dvojhláskou (trojhláskou), pak tyto samohlásky tvoří dvě slabiky (za pomoci několika souhlásek).

Holandské dvoj- a trojhlásky jsou: aai, ae, ai, au, eeu(w), ei, eu, ie, ieu(w), ij, oe, ou, oi, ooi, oei, and ui


Dvojhlásky


ae

Dvojhlásky se vyskytují pouze ve slovech pocházejících ze staré holandštiny. Často se s nimi setkáme ve vlastních jménech, a to zejm. ve Flandrech:
Chová se stejně jako 'aa', čteme tedy české "á"

MP3[a]
Mister Claessen
Mrs. Haenen

ai

Toto je vzácná dvojhláska, čteme "aj"

MP3[ai]
hai (ahoj)
mais (kukuřice; lze psát také maïs).
au

Neliší se od českého "au"

MP3[au]
gauw (brzy)
grauw (šedivý)
lauw (vlažný)
ei

Výslovnost je podobná německému "ei", holanďané však vyslovují něco mezi "aj" a "ej"

MP3[ɛi] or [æi]
ei (vejce)
beleid (postup)
bereiden (připravit)
geit (koza)
trein (vlak)
eu

Čteme podobně jako německé přehlasované ö ve slově Köln

MP3[ø]
leuk (hezký, legrační)
neus (nos)
heup (bok)
treuzelen (loudat se)

Pokud "eu" stojí před "r", pak se vyslovuje něco mezi přehlasovaným "o" a českým "e"

MP3[œ]
geur (pach)
kleur (barva)
zeuren (plakat)
deur (dveře)
ie

Jak jsme již zmínili, "ie" čteme jako české "í"

MP3[i]
lief (milý, drahý)
bier (pivo)
hier (zde)
genieten (užívat si)
ij*

Totéž jako německé ei

MP3[ɛi] / [æi]
wijs (moudrý)
blij (veselý, rád)
grijs (šedý)
tijd (čas)
oe

Dvojhlásku "oe" čteme vždy jako české "u"

MP3[u]
voelen (cítit)
goed (dobrý)
zoet (sladký)
voet (noha)
oi

Tato dvojhláska je dost vzácná, čteme "oj" [ɔi]

MP3hoi (ahoj)
ou

Dvojhlásku "ou" čteme "au"

MP3[au]
zout (sůl)
vrouw (žena, paní)
koud (studený)
nou (nový)
stout (zlobivý)
ui

Tato dvojhláska je poměrně těžší, vyslovujeme něco jako "a + ü" nebo "a+ y"

MP3[ay]
zuid (jih)
bruin (hnědý)
fluiten (hvízdat)
buiten (venku)

* Problém "ij" byl již zmíněn dříve, technicky se nejedná o dvojhlásku, ale samostatné hlásky "i" a "j", více Internal link písmenu ij.


Trojhlásky

Tyto skupiny samohlásek jsou tvořeny třemi různými samohláskami, které však dohromady tvoří jeden foném:

Ooi, aai, a oei
Písmeno i na konci se vyslovuje jako české "j", tudíž pro nás představuje vlastně souhlásku, čímž nám výslovnost zjednodušuje.

aai

MP3[ai]
draaien, draai-en (otočit)
aaien, aai-en (hladit)
maaien, maai-en (sekat trávu)

oei MP3[ui]
groeien, groei-en (růst)
roeien, roei-en (veslovat)
vermoeid, ver-moeid (unavený)
ooi MP3[oi]
gooien, gooi-en (házet)
mooi (krásný)
verstrooid, ver-strooid (zapomnětlivý)


Ieu(w) a eeu(w)
Tyto trojhlásky jsou vždy následovány souhláskou w, jejich výslovnost není lehká a vyžaduje opakovaný poslech. Ieuw čteme jako německé otevřené "e" následované dvojitým w a eeuw jako "ij + w" .

eeu

MP3[eːw]
leeuwen, leeu-wen (lvi)
geeuwen, geeu-wen (zívat)

ieu MP3[iːw]
vernieuwen, ver-nieu-wen (renovovat)
kieuwen, kieu-wen (žábry)
Abychom dokázali rozpoznat, je-li jednoduchá samohláska dlouhá či krátká, musíme dobře znát pravidla o Internal link slabikování.

Pokud slabika končí samohláskou, je tato samohláska vždy dlouhá.

a MP3[a]
ma-ken, maken (udělat)
wa-ter, water (voda)
na (po, potom)
dra (brzy)
e MP3[e]
we-ten, weten (vědět)
be-ter, beter (lépe)
we-zen, wezen (příšera)
be-zig, bezig (zaneprázdněný)
i MP3[i]
a-li-bi, alibi (alibi)
po-li-tie, politie (policie)
mi-nis-ter, minister (ministr)
fi-na-le, finale (konečný)
o MP3[o]
ko-men, komen (přijít)
dro-gen, drogen (sušit)
bo-ten, boten (lodě)

Pokud před o stojí písmeno r, chová se stejně jako oo před r, tedy dlouhé o:
MP3[ɔː]
sto-ren, storen (rušit)
ho-ren, horen (slyšet)
vo-ri-ge, vorige (konečný)
u MP3[y]
bu-ren, buren (sousedé)
Tu-ne-si-e, Tunesië (Tunis)
tri-bu-ne, tribune (tribuna)
y původem cizí slova:
MP3[i]
baby
derby
lyceum

Slabika nikdy nekončí zdvojenou samohláskou

Toto je důležité pravidlo, které byste si měli co nejrychleji zapamatovat.
slabika nikdy nekončí zdvojenou samohláskou
Pokud se nad tím zamyslíte, zjistíte, že takové zakončení by bylo nelogické, neboť jediná samohláska na konci slabiky je, jak jsme si řekli, vždy dlouhá, tudíž není důvod ji zdvojovat.

 

Jak zjistíte trochu později, samohláska e je výjimkou z tohoto pravidla (viz Internal link zdvojené e). Je to však jediná, i když nepříjemná výjimka, která má své opodstatnění a nic nemění na platnosti a důležitosti tohoto pravidla.
Zdvojená samohláska tvoří dlouhou samohlásku, a přesto, že je složena z více písmen, čteme je jako písmeno jediné. Je tomu tak proto, že holadnština nemá narozdíl od češtiny háčky a čárky nebo přehlásky jako např. němčina, proto si pomáhá zdvojováním samohlásek. Nedaří-li se vám otevřít zvukový soubor, navštivte web Toto je odkaz na stránku jiného serveru, která bude otevřena v novém okně.http://demo.acapela-group.com.

aa

Vyslovte "aa" jako české "á"

MP3[a]
staan (stát (sloveso))
waar (pravda, kde)
kaart (karta, mapa)
ee

Vyslovte "ee" jako české "ej"

MP3[e]
zee (moře)
kleed (koberec)
been (noha)
geel (žlutý)

Pokud následuje po dvojhlásce souhláska R, pak čteme "ee" jako německé zavřené e:

MP3[ɪː]
meer (více)
zeer (velmi)
verkeerd (nesprávný, špatný)
heersen (vládnout)
oo

Zdvojené o čteme jako české "ou"

MP3[o]
rood (červený)
hoofd (hlava)
groot (velký)
troosten (utěšovat)

Pokud následuje po dvojhlásce souhláska R, pak čteme "oo" jako české dlouhé o:

MP3[ɔː]
woord (slovo)
vermoorden (zavraždit)
noord (sever)
Noors (Nor)
uu

Zdvojené u čteme jako německé přehlasované ü ve slově Düsseldorf:

MP3 [y]
vuur (oheň)
uur (hodina)
muur (zeď)
duur (drahý (cena))
debuut (debut)
Dlouhé samohlásky mohou být vytvořeny trojím způsobem :
  1. dvojhláskou: dvě totožné samohlásky 
  2. samohláskovou kombinací: dvě různé samohlásky v řadě za sebou, které více či méně splývají v jedinou.
  3. jedinou otevřenou samohláskou: jediná samohláska na konci slabiky.
S výjimkou y mají všechny samohlásky krátkou i dlouhou podobu, stejně jako v češtině, pouze se zapisuje výše zmíněnými způsoby:

 krátké a [ɑ] e [ɛ] i [ɪ] o [ɔ] u [ʏ]
 dlouhé aa [a] ee [e] ie [i] oo [o] uu [y]

Klikněte MP3zde pro přehrání zvukového souboru se samohláskami (a to v tomto pořadí: a, aa, e, ee, i, ie, o, oo, u, uu).


Povšimněte si, že dlouhé i se tvoří nikoli zdvojením, ale přidáním písmene e za vzniku samohláskové skupiny ie, která se chová podobně jako v němčině.
1  
2  
3  
 

sťahovanie a ukladanie súborov, mp-3, knihy, videa...

uloz.to - sdilej snadno data


TOPlist