Pohľady- názory

LETS

Ivan Jakubec: Miestna a núdzové meny v minulosti - I. a II.časť

Miestne a núdzové meny v minulosti

Záznamy o zakládání systémů, které měly umožnit směnu bez oficiální měny, existují už od 17. Záznamy o zakladaní systémov, ktoré mali umožniť výmenu bez oficiálnej meny, existujú už od 17. století. storočia. Ekonom John Bellers v roce 1696 navrhoval namísto penězi platby "pracovními poukázkami". Ekonóm John Bellers v roku 1696 navrhoval namiesto peniazmi platby "pracovnými poukážkami". Nezaměstnaným byly vydávány za práci, resp. Nezamestnaným boli vydávané za prácu, resp. za zboží, které vyráběli ze surovin dodávaných z centra systému. za tovar, ktoré vyrábali zo surovín dodávaných z centra systému. V kanceláři systému se pak prodávalo vyrobené zboží. V kancelárii systéme sa potom predávalo vyrobený tovar. Koupit ho mohli buď pracovníci sami, nebo kdokoliv jiný, kdo poukázky přijal například jako platbu za jídlo nebo jako nájem. Kúpiť ho mohli buď pracovníci sami, alebo ktokoľvek iný, kto poukážky prijal napríklad ako platbu za jedlo alebo ako prenájom. Realizace tohoto Bellersova nápadu ale nakonec skončila neúspěchem. Realizácia tohto Bellersova nápadu ale nakoniec skončila neúspechom.



O 140 let později tuto myšlenku obnovil Robert Owen, ale nebyl o moc úspěšnější než Bellers. O 140 rokov neskôr túto myšlienku obnovil Robert Owen, ale nebol o moc úspešnejší ako Bellers. V roce 1832 založil National Equitable Labour Exchange, které bylo však uzavřeno za necelé dva roky. V roku 1832 založil National Equitable Labour Exchange, ktoré bolo však uzavreté za necelé dva roky. Rovněž neúspěšně skočil další pokus v roce 1848, jehož autorem byl francouzský socialista Pierre-Joseph Proudhon. Rovnako neúspešne skočil ďalší pokus v roku 1848, ktorého autorom bol francúzsky socialista Pierre-Joseph Proudhon.

Období mezi světovými válkami Obdobie medzi svetovými vojnami

Nedostatek národní měny ve 30. Nedostatok národnej meny v 30. letech 20. rokoch 20. století byl důvodem vzniku mnoha místních měn, a to zejména v Rakousku. storočia bol dôvodom vzniku mnohých miestnych mien, a to najmä v Rakúsku. První velmi úspěšný experiment s místní měnou vznikl však v Německu. Prvý veľmi úspešný experiment s miestnou menou vznikol však v Nemecku. Projevoval se zde nedostatek oficiální měny - říšské marky. Prejavoval sa tu nedostatok oficiálnej meny - ríšske marky. Ve snaze vyřešit situaci vzniklo hnutí Freiwirtschaft (svobodná ekonomika), které se inspirovalo prací reformátora Silvia Gesella. V snahe vyriešiť situáciu vzniklo hnutie Freiwirtschaft (slobodná ekonomika), ktoré sa inšpirovalo prácou reformátora Silvia Gesell.

Gesell byl argentiský obchodník a ekonom, který byl mnoha teoretickými ekonomy opomíjen z důvodu svých - na první pohled - nekonvenčních názorů. Gesell bol argentiský obchodník a ekonóm, ktorý bol mnohými teoretickými ekonómov zanedbávať z dôvodu svojich - na prvý pohľad - nekonvenčných názorov. Gesellův původní předpoklad byl, že peníze jako prostředek směny mohou být považovány za "všeobecně sloužící zboží", a proto může být jejich používání zatíženo malým poplatkem. Gesellův pôvodný predpoklad bol, že peniaze ako prostriedok výmeny môžu byť považované za "všeobecne slúžiace tovaru", a preto môže byť ich používanie zaťažený malým poplatkom. Namísto obdržení úroku za držbu peněz, musí naopak jejich držitel platit "úrok". Namiesto prijatia úroku za držbu peňazí, musia naopak ich držiteľ platiť "úrok". Tímto "negativním úrokem" se měl podpořit oběh peněz. Týmto "negatívnym úrokom" sa mal podporiť obeh peňazí. Peníze měly platit pouze po určitou předem stanovenou dobu a jejich platnost se musela prodloužit pomocí kolku. Peniaze mali platiť len po určitú vopred stanovenú dobu a ich platnosť sa musela predĺžiť pomocou kolku.

Wära, Německo Wara, Nemecko

První tištěné peníze vnikly v Německu 30.letech v rámci hnutí hnutí Freiwirtschaft ao jejich existenci se zasadil Hans Timms a další příznivci reformátora Silvio Gesella. Prvé tlačené peniaze vnikli v Nemecku 30.rokoch v rámci hnutia hnutia Freiwirtschaft ao ich existencii sa zasadil Hans Timms a ďalší priaznivci reformátora Silvio Gesell. Podle jeho myšlenek vytvořili novou měnu, kterou nazvali "wära". Podľa jeho myšlienok vytvorili novú menu, ktorú nazvali "wara". Toto slovo vzniklo ze slov ware - zboží a währung - měna. Toto slovo vzniklo zo slov ware - tovar a Währung - mena.

Nejznámějším příkladem vlivu měny wära je bavorská obec Schwanenkirchen, která měla asi 500 obyvatel. Najznámejším príkladom vplyvu meny wara je bavorská obec Schwanenkirchen, ktorá mala asi 500 obyvateľov. Místní občan vlastnil malý (nefungující) uhelný důl. Miestny občan vlastnil malý (nefungujúce) uhoľná baňa. Aby ho ho mohl opět otevřít, rozhodl se platit mzdu dělníkům nikoli v říšských markách, ale ve wära. Aby ho ho mohol opäť otvoriť, rozhodol sa platiť mzdu robotníkom nie v ríšskych markách, ale vo wara. Tyto bankovky měly na rubu místo na nalepení kolku, který měl jen měsíční platnost a bez příslušného kolku byla bankovka neplatná. Tieto bankovky mali na rube miesto na nalepenie kolku, ktorý mal len mesačné platnosť a bez príslušného kolku bola bankovka neplatná. Bylo tedy nákladné tyto bankovky držet v době, kdy platnost kolku a tedy i bankovky samotné končila, a pro její další měsíční platnost bylo nutné nalepit další kolek v hodnotě 2% hodnoty bankovky. Bolo teda nákladné tieto bankovky držať v čase, keď platnosť kolku a teda aj bankovky samotnej končila, a pre jej ďalšie mesačné platnosť bolo nutné nalepiť ďalší kolok v hodnote 2% hodnoty bankovky.

Jelikož wära byla jediná měna, kterou mohli horníci platit, místním obchodníkům nezbylo než ji akceptovat a platit jí také svým dodavatelům, a Ti za ni zase nakoupili schwanenkirchenské uhlí, neboť jim nic jiného v podstatě nezbývalo). Keďže wara bola jediná mena, ktorú mohli baníci platiť, miestnym obchodníkom nezostalo ako ju akceptovať a platiť jej aj svojim dodávateľom, a Ti za ňu zase nakúpili schwanenkirchenské uhlia, pretože im nič iné v podstate nezostávalo).

Tento experiment byl tak úspěšný, že v roce 1931 obec zaplatila své dluhy. Tento experiment bol tak úspešný, že v roku 1931 obec zaplatila svoje dlhy. "Svobodná ekonomika" se po Německu dále rozšířila, přičemž se na ní už podílelo 2000 obchodníků. "Slobodné ekonomika" sa po Nemecku ďalej rozšírila, pričom sa na nej už podieľalo 2000 obchodníkov. Bylo vytištěno přes 20000 wära a mezi lety 1930-1931 je použilo 2,5milionu lidí. Bolo vytlačené cez 20000 wara a medzi rokmi 1930-1931 sa použilo 2,5 milióna ľudí. V listopadu 1931 byla měna wära zakázána německou centrální bankou z titulu jejího monopolu na vydávání peněz, a také z důvodu jejího strachu, že by wära mohla způsobit inflaci. V novembri 1931 bola mena wara zakázaná nemeckou centrálnou bankou z titulu jej monopolu na vydávanie peňazí, a tiež z dôvodu jej strachu, že by wara mohla spôsobiť infláciu. Výsledkem tohoto legislativního zákroku bylo mimo jiné i uzavření schwanenkirchenského uhelného dolu a propuštění horníků. Výsledkom tohto legislatívneho zákroku bolo okrem iného aj uzavretie schwanenkirchenského uhoľného dolu a prepustenie baníkov.

Wörgl, Rakousko Wörgl, Rakúsko

Dalším příkladem, kdy bylo používáno kolkování bankovek, je Wörgl, rakouská obec s 4300 obyvateli. Ďalším príkladom, kedy bolo používané kolkovania bankoviek, je Wörgl, rakúska obec s 4300 obyvateľmi. Její starosta Unterguggenberger požádal radnici o vydání kolků v hodnotě 14000 šilinků ve snaze snížit 35% míru nezaměstnanosti. Jej starosta Unterguggenberger požiadal radnicu o vydanie kolkov v hodnote 14000 šilingov v snahe znížiť 35% mieru nezamestnanosti. Vydané kolky byly kryty částkou uloženou u místní banky. Vydané známky boli kryté sumou uloženú pri miestnej banky. Během dvou let, kdy Wörgl používal kolkování peněz, dosáhla obec plné zaměstnanosti, byly opraveny a vyasfaltovány 4 kilometry silnic, byla rozšířena kanalizace, opraveno mnoho domů daně byly placeny včas a bylo vysazeno mnoho stromů kolem města. Počas dvoch rokov, kedy Wörgl používal kolkovania peňazí, dosiahla obec plnej zamestnanosti, boli opravené a vyasfaltovány 4 kilometre ciest, bola rozšírená kanalizácie, opravené mnoho domov dane boli platené včas a bolo vysadených veľa stromov okolo mesta. Rychlost oběhu okolkovaných peněz byla 14krát vyšší než u normálních rakouských šilinků, stejná suma peněz tedy zprostředkovala 14krát více obchodů, což vedlo ke zvýšení počtu pracovních míst. Rýchlosť obehu okolkovaných peňazí bola 14-krát vyššia ako u normálnych rakúskych šilingov, rovnaká suma peňazí teda sprostredkovala 14-krát viac obchodov, čo viedlo k zvýšeniu počtu pracovných miest. Bylo toho dosaženo tedy znovupoužíváním (recirkulací) místní měny, namísto aby ji lidé hromadili a tím ji extrahovali z oběhu. Bolo to dosiahnuté teda znovupoužíváním (recirkuláciou) miestnej meny, namiesto aby ju ľudia hromadili a tým ju extrahoval z obehu.

Podobně jako skončila wära v Německu, i rakouská centrální banka místní měnu ve Wörglu zakázala. Podobne ako skončila wara v Nemecku, aj rakúska centrálna banka miestnu menu vo Wörgl zakázala. Bankovní úředníci prohlásili, že právo vydávat peníze náleží výhradně centrální bance, nikoliv malé obci v Rakousku, a že se wörglští jednali protizákonným způsobem, když do systému vpustili speciální bankovky. Bankové úradníci vyhlásili, že právo vydávať peniaze patria výhradne centrálnej banke, nie malej obci v Rakúsku, a že sa wörglští konali nelegálnym spôsobom, keď do systému vpustili špeciálnej bankovky. 

 

Spracované podľa knihy Barataria - A Community Exchange Network for the Third System, Richard Douthwaite, Dan Wagman, Strohala, Holland, 1999; a podľa http://www.scotbarter.org/aesreport/section_7_alternative_currencies.htm

Ivan Jakubec: Miestna a núdzové meny v minulosti - II.


USA USA

Několik stovek oblastí v USA, od malých obcí ve státě Iowa až po velká města typu St.Paul ve státě Minnesota, vydávalo svou vlastní měnu (scrip), popřípadě mělo v úmyslu tak během 30.let 20.století učinit. Niekoľko stoviek oblastí v USA, od malých obcí v štáte Iowa až po veľké mestá typu St.Paul v štáte Minnesota, vydávalo svoju vlastnú menu (SCRIP), prípadne malo v úmysle tak počas 30.rokov 20.storočia urobiť.

Prvním městem, které si chtělo v říjnu 1932 z krize pomoci, byl Hawarden se třemi tisíci obyvateli. Prvým mestom, ktoré si chcelo v októbri 1932 z krízy pomôcť, bol Hawarden sa tromi tisícmi obyvateľmi. Charles Zylstra použil modelů Wörglu a wära, odchýlil se od nich však v tom, že nezřídil záložní fond, který měl krýt emisi nové měny. Charles Zylstra použil modelov Wörgl a wara, odchýlil sa od nich však v tom, že nezriadil záložný fond, ktorý mal kryť emisiu novej meny. Namísto toho navrhnul, aby každý, kdo obdrží novou bankovku (scrip) v hodnotě jednoho dolaru, na ni nalepil zvláštní třícentovou známku - kolek, než ji předá někomu dalšímu. Namiesto toho navrhol, aby každý, kto dostane novú bankovku (SCRIP) v hodnote jedného dolára, na ňu nalepil špeciálne třícentovou známku - kolok, ako ju odovzdá niekomu ďalšiemu. Po 36 transakcích by tak byly zajištěny prostředky v hodnotě 1,08 dolaru a tím kryta hodnota nové bankovky. Po 36 transakciách by tak boli zabezpečené prostriedky v hodnote 1,08 dolára a tým krytá hodnota bankovky.

Nicméně zde neexistovala žádná možnost jak s určitostí zajistit, aby byla ona třícentová známka nalepena po každé provedené transakci. Avšak tu neexistovala žiadna možnosť ako s určitosťou zabezpečiť, aby bola ona třícentová známka nalepená po každej uskutočnenej transakcii. To bylo ponecháno jen na čestnosti lidí. To bolo ponechané len na čestnosti ľudí. Kromě toho se od wära Zystrův model lišil v tom, že známky (kolky) na bankovkách postrádaly časové omezení platnosti, takže ačkoliv byly bankovky opatřeny datumem, lidé nemuseli měnu v určitém termínu použít a mohli ji šetřit-hromadit. Okrem toho sa od wara Zystrův model líšil v tom, že známky (kolky) na bankovkách chýbali časové obmedzenie platnosti, takže hoci boli bankovky opatrené datumem, ľudia nemuseli menu v určitom termíne použiť a mohli ju šetriť-hromadiť. Novou měnou byly částečně placeni lidé zaměstnaní v místním projektu na snižování nezaměstnanosti. Novou menou boli čiastočne platení ľudia zamestnaní v miestnom projekte na znižovanie nezamestnanosti. Ve skutečnosti však celý systém produkoval méně, než by bylo optimální na zaplacení nákladů na práci, která byla místními penězi placena. V skutočnosti však celý systém produkoval menej, ako by bolo optimálne na zaplatenie nákladov na prácu, ktorá bola miestnymi peniazmi platená.

I přes tyto problémy byl Zylstrův systém použit v několika dalších městech, a to s různými výsledky. I cez tieto problémy bol Zylstrův systém použitý v niekoľkých ďalších mestách, a to s rôznymi výsledkami. Nakonec byl ale stejně nahrazen bližší podobou toho, co fungovalo ve Wörglu. Nakoniec bol ale rovnako nahradený bližšie podobou toho, čo fungovalo v Wörgl. V roce 1933 navíc profesor ekonomie z Yale University Irwing Fischer vydal manuál popisující založení a fungování měnového systému (stamp scrip). V roku 1933 navyše profesor ekonómie z Yale University Irwing Fischer vydal manuál opisujúci založenia a fungovania menového systému (stamp SCRIP). Podrobně zde popisoval druh měny navržené ve městě Reading (Berkshire County, Pennsylvania), kde měla bankovka na zadní straně 52 políček, ve kterých byly natištěny po sobě jdoucí středeční datumy, a to od týdne vydání na rok dopředu. Podrobne tu popisoval druh meny predložený v meste Reading (Berkshire County, Pensylvánia), kde mala bankovka na zadnej strane 52 políčok, v ktorých boli vytlačené po sebe idúce stredajšie datumy, a to od týždňa vydanie na rok dopredu. Každý, kdo měl bankovku v držení v úterý večer, na ni musel - aby ji mohl následující den použít - nalepit speciální dvoucentový kolek. Každý, kto mal bankovku v držbe v utorok večer, na ňu musel - aby ju mohol nasledujúci deň použiť - nalepiť špeciálne dvoucentový kolok. Po roce používaní by tak bylo možné bankovku vyměnit za dolar a 4 centy by zbyly na krytí vzniklých nákladů. Po roku používaní by tak bolo možné bankovku vymeniť za dolár a 4 centy by ostali na krytie vzniknutých nákladov. Dle soudobých novinových zpráv byl tento druh měny kladně přijat. Podľa súdobých novinových správ bol tento druh meny kladne prijatý.


Zpracováno podle knihy Barataria - A Community Exchange Network for the Third System, Richard Douthwaite, Dan Wagman, STROHALM, Holland, 1999; a podle http://www.scotbarter.org/aesreport/section_7_alternative_currencies.htm Spracované podľa knihy Barataria - A Community Exchange Network for the Third System, Richard Douthwaite, Dan Wagman, Strohala, Holland, 1999; a podľa http://www.scotbarter.org/aesreport/section_7_alternative_currencies.htm

Poslední komentáře
07.06.2012 22:46:14: ZacharyBraun very good work sem friend co jak pozycjonowac marketing
07.06.2012 20:42:35: Youth Windsurfing this Sat and Sun at HISC between 0930-1630hrs . . . kursy windsurfingu
 

sťahovanie a ukladanie súborov, mp-3, knihy, videa...

uloz.to - sdilej snadno data


TOPlist