Pohľady- názory

Naďa Johanisová: SKRATKY

Prvý diel: Miestna sebestačnosť - prečo a ako?

Na rozdiel od iných kníh, ktoré sa väčšinou zaoberajú príčinami, mechanizmy alebo prejavy krízy, opisuje Short Circuit Richarda Douthwaitea (1996, Liliput Press, Dublin, 386 str) možnosti riešenia. Autor (britský ekonom žijící v Irsku - viz též rozhovor v Poslední generaci 12/1997) podrobně a realisticky popisuje konkrétní příklady místních společenství a skupin z řady průmyslových zemí, kterým se již dnes v různé míře daří trvale udržitelným způsobem využívat místní zdroje v oblasti financí, energie a zemědělství. Autor (britský ekonóm žijúci v Írsku - pozri tiež rozhovor v Posledná generácii 12/1997) podrobne a realisticky opisuje konkrétne príklady miestnych spoločenstiev a skupín z mnohých priemyselných krajín, ktorým sa už dnes v rôznej miere darí trvalo udržateľným spôsobom využívať miestne zdroje v oblasti financií , energia a poľnohospodárstvo. Připravili jsme pro tento ročník Sedmé generace šestidílné shrnutí prvních čtyř kapitol. Pripravili sme pre tento ročník Siedme generácie šestidílné zhrnutie prvých štyroch kapitol. V prvním díle seriálu najdete obecný úvod - ekonomické argumenty a tipy pro vznik soběstačných společenství. V prvom diele seriálu nájdete všeobecný úvod - ekonomické argumenty a tipy pre vznik sebestačných spoločenstiev. V dalších pěti dílech si podrobněji všimneme již existujících systémů místních měn a netradičních finančních organizací. V ďalších piatich dieloch si podrobnejšie všimneme už existujúcich systémov miestnych mien a netradičných finančných organizácií.



Obídu sa chudobní bez bohatých?

Obrovským problémem v zemích západní Evropy se v posledním čtvrtstoletí stává nezaměstnanost. Obrovským problémom v krajinách západnej Európy sa v poslednom štvrťstoročí stáva nezamestnanosť. Zatímco ještě v šedesátých letech mohla velká většina mladých Britů najít práci během několika hodin, je začátkem devadesátých let třetina britských mužů mezi 18 a 24 lety bez práce, 100 000 jich přespává na ulicích. Zatiaľ čo ešte v šesťdesiatych rokoch mohla veľká väčšina mladých Britov nájsť prácu počas niekoľkých hodín, je začiatkom deväťdesiatych rokov tretina britských mužov medzi 18 a 24 rokmi bez práce, 100 000 ich prespáva na uliciach. Ve Francii bylo v roce 1995 devět měsíců po škole nezaměstnaných 45% maturantů. Vo Francúzsku bolo v roku 1995 deväť mesiacov po škole nezamestnaných 45% maturantov. Podobná situace existuje v dalších evropských zemích. Podobná situácia je v ďalších európskych krajinách.

Proč? Prečo? Hlavní příčinou nezaměstnanosti jsou podle Douthwaitea liberalizační ekonomická opatření. Hlavné príčinou nezamestnanosti sú podľa Douthwaitea liberalizačné ekonomické opatrenia. V Británii to byl konkrétně vstup de EHS v roce 1973, podpis dohod GATT v letech 1967 a 1979 a vzápětí zrušení zbylých opatření, které regulovaly únik zahraniční měny ze země. V Británii to bol konkrétne vstup de EHS v roku 1973, podpis dohôd GATT v rokoch 1967 a 1979 a vzápätí zrušenie zostávajúcich opatrení, ktoré regulovali únik zahraničnej meny z krajiny. V takto vzniklé situaci stále nestabilnější ekonomiky a neomezeného pohybu zboží mají vlády v boji proti nezaměstnanosti svázané ruce - nemohou použít dříve osvědčené keynesiánské metody. V takto vzniknutej situácii čoraz nestabilnejšou ekonomiky a neobmedzeného pohybu tovaru majú vlády v boji proti nezamestnanosti zviazané ruky - nemôžu použiť predtým osvedčené keynesiánské metódy. Zbývá jediná možnost - snížit domácí náklady na výrobu tak, aby byly domácí výrobky konkurenceschopné na světových trzích. Zostáva jediná možnosť - znížiť domáce náklady na výrobu tak, aby boli domáce výrobky konkurencieschopné na svetových trhoch. To by vedlo k nárůstu výroby a s ním i zaměstnanosti. To by viedlo k nárastu výroby as ním aj zamestnanosti.

Ale - jak na to? Ale - ako na to? Je tu možnost devalvace měny - ale ta vede k inflaci. Je tu možnosť devalvácie meny - ale ta vedie k inflácii. Další možnost, jak snížit ceny domácího zboží, je vyšší efektivnost a produktivita. Ďalšia možnosť, ako znížiť ceny domáceho tovaru, je vyššia efektívnosť a produktivita. Ta se však neobejde bez propouštění. Tá sa však nezaobíde bez prepúšťania. I když teoreticky by měla být takto ztracená místa nahrazena novými (protože "zeštíhlené", efektivní a produktivní podniky získají nové zakázky), v praxi tato učebnicová situace nastane málokdy. Aj keď teoreticky by mala byť takto stratená miesta nahradené (pretože "zoštíhlenie", efektívne a produktívne podniky získajú nové zákazky), v praxi táto učebnicová situácia nastane málokedy. Opatření na snížení nezaměstnanosti tak paradoxně nezaměstnanost zvyšují! Opatrenia na zníženie nezamestnanosti tak paradoxne nezamestnanosť zvyšujú! Jiným sociálním důsledkem snah o konkurenceschopnost v podmínkách tzv. volného trhu je stálý tlak na snižování mezd až na úroveň mezd v zemích Třetího světa. Iným sociálnym dôsledkom snáh o konkurencieschopnosť v podmienkach tzv voľného trhu je stály tlak na znižovanie miezd až na úroveň miezd v krajinách Tretieho sveta. Světový ekonomický systém je navíc stále centralizovanější a zprostředkovanější, vyžaduje stále více obalů, reklamy, kapitálového vybavení a dopravy. Svetový ekonomický systém je navyše stále centralizovanejšej a zprostředkovanější, si vyžaduje čoraz viac obalov, reklamy, kapitálového vybavenia a dopravy. Ve své snaze o efektivnost je paradoxně stále méně efektivní. Vo svojej snahe o efektívnosť je paradoxne stále menej efektívna.

Z těchto i dalších skutečností začíná být patrné, že teorie prospěšnosti volného trhu byla velkým omylem, to si však převážná většina evropských politiků zatím není ochotna připustit. Z týchto a ďalších skutočností začína byť zrejmé, že teória prínosu voľného trhu bola veľkým omylom, to si však prevažná väčšina európskych politikov zatiaľ nie je ochotná pripustiť.

Mezitím bohatí bohatnou a chudí chudnou. Medzitým bohatí bohatnú a chudobní chudobnejú. Podíl mezd na HDP po roce 1974 v Británii prudce klesá. Podiel miezd na HDP po roku 1974 v Británii prudko klesá. V průběhu osmdesátých let se snižuje podíl nejchudší pětiny britských obyvatel na národním důchodu z 9,6% na 6%, u nejbohatších dvaceti procent roste z 35% na 43%. V priebehu osemdesiatych rokov sa znižuje podiel najchudobnejšej pätiny britských obyvateľov na národnom dôchodku z 9,6% na 6%, u najbohatších dvadsiatich percent rastie z 35% na 43%. Podobná je situace v dalších zemích, včetně USA. Podobná je situácia v ďalších krajinách, vrátane USA.

Nejhorší na tom je, že poprvé v dějinách se bohatí docela dobře bez chudých obejdou, cituje Douthwaite Francouze Pierre Calame. Najhoršie na tom je, že prvýkrát v dejinách sa bohatí docela dobre bez chudobných zaobídu, cituje Douthwaite Francúza Pierre CALAME. Namísto chudých jim dnes slouží stroje. Namiesto chudobných im dnes slúži stroja. Ale jestliže se bohatí obejdou bez chudých, obejdou se chudí bez bohatých? Ale ak sa bohatí zaobídu bez chudobných, zaobídu sa chudobní bez bohatých? Domnívám se, že ano, říká autor. Domnievam sa, že áno, hovorí autor. O tom, jak na to, je celý zbytek této knihy. O tom, ako na to, je celý zvyšok tejto knihy.

Vzdialené trhy alebo miestne spoločenstvo?

Jak řešit situaci, kdy podstatná část lidstva závisí na jediném, nestabilním ekonomickém systému, který navíc pro rostoucí podíl obyvatel nemá vůbec uplatnění? Ako riešiť situáciu, kedy podstatná časť ľudstva závisí na jednom, nestabilnom ekonomickom systéme, ktorý navyše pre rastúci podiel obyvateľov nemá vôbec uplatnenie?

Odpověd je nasnadě: posilovat a vytvářet ekonomiky místní, stabilní, co nejméně závislé na světovém systému. Odpověd je nasnadě: posilňovať a vytvárať ekonomiky miestnej, stabilné, čo najmenej závislé na svetovom systéme. Model, v němž převládá průmyslový systém - systém investorů, akcionářů a podílů na zisku - postupně nahrazovat systémem, v němž stále větší roli hrají místní systémy, kde má většina rodin vlastní zdroj obživy: farmu, živnost, obchod či soukromou praxi. Model, v ktorom prevláda priemyselný systém - systém investorov, akcionárov a podielov na zisku - postupne nahrádzať systémom, v ktorom čoraz väčšiu úlohu zohrávajú miestne systémy, kde má väčšina rodín vlastný zdroj obživy: farmu, živnosť, obchod alebo súkromnú prax. Shora, od politiků, zatím velkou pomoc čekat nemůžeme, soudí Douthwaite. Zhora, od politikov, zatiaľ veľkú pomoc čakať nemôžeme, domnieva Douthwaite. Zbývá nám tedy cesta zdola. Zostáva nám teda cesta zdola. Tato cesta zahrnuje tři základní změny v ekonomické strategii. Táto cesta zahŕňa tri základné zmeny v ekonomickej stratégii.

První změna spočívá v orientaci na místní zdroje pro uspokojování místních potřeb. Je to zásadní obrat oproti radám konvenčních ekonomů, kteří doporučují pravý opak - prodávat mimo svou oblast to, co umíme nejlépe, a za utržené peníze uspokojit své potřeby na světových trzích. Prvá zmena spočíva v orientácii na miestne zdroje pre uspokojovanie miestnych potrieb. Je to zásadný obrat oproti radám konvenčných ekonómov, ktorí odporúčajú pravý opak - predávať mimo svoju oblasť to, čo vieme najlepšie, a za odtrhnuté peniaze uspokojiť svoje potreby na svetových trhoch.

Tento přístup ale dnes vinou rostoucí konkurence a nestability světové ekonomiky nefunguje. Tento prístup ale dnes vinou rastúcej konkurencie a nestability svetovej ekonomiky nefunguje. Pokud například malé irské městečko vybuduje pro bohaté švédské turisty golfové hřiště, bude mít rok nebo dva slušné příjmy. Ak napríklad malé írske mestečko vybuduje pre bohaté švédske turistov golfové ihrisko, bude mať rok alebo dva slušné príjmy. Pak se ale probudí konkurence a Švédové si budou moci brzy vybrat z několika tuctů podobných letovisek. Potom sa ale prebudí konkurencie a Švédi si budú môcť čoskoro vybrať z niekoľkých tuctov podobných letovísk. Městečko bude muset jít s cenami dolů, turisté se přestanou vyplácet. Mestečko bude musieť ísť s cenami dole, turisti sa prestanú vyplácať. Co teď s vybudovanými hotely a penziony, na které si majitelé museli většinou vypůjčit? Čo teraz s vybudovanými hotely a penzióny, na ktoré si majitelia museli väčšinou požičať? Nezbývá, než rychle hledat další zdroj příjmů zvenčí.a tak stále dokola. Nezostáva, ako rýchlo hľadať ďalší zdroj príjmov zvenčí.a tak stále dokola. Vedle obrovské konkurence může tuto strategii ohrozit i nestabilita světového systému: změny měnového kurzu, stávka na letištích, ekonomická recese ve Švédsku. Okrem obrovskej konkurencie môže túto stratégiu ohroziť aj nestabilita svetového systému: zmeny menového kurzu, štrajk na letiskách, ekonomická recesia vo Švédsku.

Uspokojování potřeb oklikou přes světový ekonomický systém tedy nemůže být základem udržitelné a stabilní místní ekonomiky. Uspokojovanie potrieb okľukou cez svetový ekonomický systém teda nemôže byť základom trvalo udržateľné a stabilné miestnej ekonomiky. Pro uspokojování svých základních potřeb by měla jednotlivá společenství - obce naopak hledat zdroje ve svém blízkém okolí. Pre uspokojovanie svojich základných potrieb by mali jednotlivé spoločenstiev - obce naopak hľadať zdroje vo svojom blízkom okolí.

Cena a hodnota nie sú to isté

Druhá změna je rovněž kacířstvím z hlediska učebnicové ekonomie. Odmítá světové ceny jako měřítko, které by mělo určovat, co bude společenství pěstovat či vyrábět. Tržní cena za dnešní běžné situace dostatku, říká Douthwaite, nemá totiž nic společného s hodnotou, jakou pro nás věci mají ve skutečnosti. Druhá zmena je tiež kacířstvím z hľadiska učebnicový ekonómie. Odmieta svetové ceny ako meradlo, ktoré by malo určovať, čo bude spoločenstvo pestovať alebo vyrábať. Trhová cena za dnešný bežné situácie dostatku, hovorí Douthwaite, totiž nemá nič spoločného s hodnotou, akú pre nás veci majú v skutočnosti. Uvádí přesvědčivý příklad: Víme, že průměrný Američan utratí měsíčně zhruba stejnou částku za dopravu, jako za jídlo. Uvádza presvedčivý príklad: Vieme, že priemerný Američan minú mesačne približne rovnakú sumu za dopravu, ako za jedlo. Kdyby mu ale hrozilo vyhladovění, jistě by dal za jídlo - na rozdíl od benzinu - skoro všechno, co má. Keby mu ale hrozilo vyhladovanie, určite by dal za jedlo - na rozdiel od benzínu - skoro všetko, čo má.

Tržní ceny nemohou být pro místní společenství určující ještě z dalšího důvodu. Trhové ceny nemôžu byť pre miestne spoločenstvo určujúce ešte z ďalšieho dôvodu. Má jiné cíle, než běžný investor - jde mu o to, aby co nejvíc peněz přiteklo ne do kapes akcionářů, ale do místní ekonomiky - formou mezd, úhrady místních materiálů či zisků pro místní prodejce a výrobce. Má iné ciele, ako bežný investor - ide mu o to, aby čo najviac peňazí pritieklo nie do vreciek akcionárov, ale do miestnej ekonomiky - formou miezd, úhrady miestnych materiálov alebo ziskov pre miestnych predajcov a výrobcov. Nejde mu o rychlý zisk, ale o dlouhodobý zdroj příjmu pro obec. Nejde mu o rýchly zisk, ale o dlhodobý zdroj príjmov pre obec. "Efektivnost" pro obec a tzv. ekonomická "efektivnost" se tedy míjejí, protože každá vychází z jiných priorit. "Efektívnosť" pre obec a tzv ekonomická "efektívnosť" sa teda míňajú, pretože každá vychádza z iných priorít.

Přesto musí být místní, trvale udržitelné aktivity nějakým způsobem ziskové, pokud chtějí přežít. Napriek tomu musia byť miestne, trvalo udržateľné aktivity nejakým spôsobom ziskové, ak chcú prežiť. Jak toho dosáhnout v situaci, kdy už nemůžeme počítat s dovozními kvótami a cly, které v minulosti chránily místní ekonomiky před mezinárodní konkurencí? Ako toho dosiahnuť v situácii, keď už nemôžeme počítať s dovoznými kvótami a clami, ktoré v minulosti chránili miestne ekonomiky pred medzinárodnou konkurenciou?

Krátké spojení Krátke spojenia

Pokud se bude místní firma pokoušet bojovat proti zahraničním konkurentům jejich vlastními zbraněmi, tedy zvyšováním "efektivnosti" v úzkém slova smyslu, má jen malou šanci na úspěch. Ak sa bude miestna firma pokúšať bojovať proti zahraničným konkurentom ich vlastnými zbraňami, teda zvyšovaním "efektívnosti" v úzkom slova zmysle, má len malú šancu na úspech. I kdyby zvítězila, bylo by to Pyrrhovo vítězství, protože by se musela zpronevěřit velké části výše zmíněných zásad. Aj keby zvíťazila, bolo by to Pyrrhovo víťazstvo, pretože by sa musela spreneveriť veľkej časti vyššie uvedených zásad. Každý drak však má své slabé místo. Každý drak má však svoje slabé miesto. V případě průmyslového ekonomického systému jsou to jeho složité a velmi zprostředkované distribuční sítě. V prípade priemyselného ekonomického systému sú to jeho zložité a veľmi sprostredkované distribučnej siete. Než potraviny či zboží dojde od výrobce ke spotřebiteli, zvýší se mnohdy jeho cena na dvojnásobek či více oproti ceně původní. Ako potraviny alebo tovar dôjde od výrobcu k spotrebiteľovi, zvýši sa často jeho cena na dvojnásobok alebo viac oproti cene pôvodnej. Podaří-li se místním aktivitám obejít tento propletenec a své výrobky prodávat namísto okliky přes průmyslový systém přímo místním zákazníkům, mohly by mít z hlediska ziskovosti z velké části vyhráno, protože ušetří velkou část nákladů na distribuci. Ak sa podarí miestnym aktivitám obísť tento propletenec a svoje výrobky predávať namiesto obehy cez priemyselný systém priamo miestnym zákazníkom, mohli by mať z hľadiska ziskovosti z veľkej časti vyhraté, pretože ušetrí veľkú časť nákladov na distribúciu. Takovéto "krátké spojení" je tedy klíčovou strategií, která by mohla podstatně rozšířit možnosti malých místních podnikatelských aktivit. Takéto "krátke spojenie" je teda kľúčovou stratégiou, ktorá by mohla podstatne rozšíriť možnosti malých miestnych podnikateľských aktivít.

Levnější kapitál a pracovní síla? Lacnejšie kapitál a pracovná sila?

Má-li místní firma možnost zaměstnat levnější pracovní sílu a získat levnější kapitál, je to další velké plus pro snahu o ziskovost. Ak má miestna firma možnosť zamestnať lacnejšiu pracovnú silu a získať lacnejší kapitál, je to ďalšie veľké plus pre snahu o ziskovosť. Zde se dotkneme jen "dotací" ve formě levnější pracovní síly, protože o levném kapitálu bude podrobná řeč v dalších dílech. Tu sa dotkneme len "dotácií" vo forme lacnejšie pracovné sily, pretože o lacnom imania bude podrobná reč v ďalších dieloch.

Jestliže se skupina nezaměstnaných rozhodne založit družstvo, vyrábět zboží a prodávat ho ve své obci a přitom si platí méně, než je běžná mzda, je to z ekonomického hlediska něco jiného, než když dá velká firma ze sféry průmyslové ekonomiky svým zaměstnancům na vybranou - buď snížení platu, nebo vyhazov. Ak sa skupina nezamestnaných rozhodne založiť družstvo, vyrábať tovar a predávať ho vo svojej obci a pritom si platia menej, ako je bežná mzda, je to z ekonomického hľadiska niečo iné, ako keď dá veľká firma zo sféry priemyselnej ekonomiky svojim zamestnancom na výber - buď zníženie platu, alebo vyhadzov. V prvním případě se zvýšila zaměstnanost, produkce zboží a kupní síla v místě. V prvom prípade sa zvýšila zamestnanosť, produkcia tovarov a kúpna sila v mieste. V druhém případě se kupní síla, které se zaměstnanci vzdají, když přijmou nižší plat, rozmělní mezi spotřebitele po celém světě. V druhom prípade sa kúpna sila, ktoré sa zamestnanci vzdajú, keď prijmú nižší plat, rozdrví medzi spotrebiteľov po celom svete. Navíc může snižování mezd v podniku, který je součástí průmyslové ekonomiky, zahájit cyklus dalšího destruktivního snižování mezd u konkurence, což poškodí řadu zaměstnanců jiných firem. Navyše môže znižovanie miezd v podniku, ktorý je súčasťou priemyselnej ekonomiky, začať cyklus ďalšieho deštrukčné znižovanie miezd u konkurencie, čo poškodí niekoľko zamestnancov iných firiem. Autor proto doporučuje akceptovat hůře placenou práci jen tam, kde vím jistě, že se příslušné služby nebo zboží poskytují lokálně. Autor preto odporúča akceptovať horšie platenú prácu len tam, kde viem iste, že sa príslušné služby alebo tovar poskytujú lokálne.

Vedle ekonomického hlediska je tu i velký rozdíl psychologický. Okrem ekonomického hľadiska je tu aj veľký rozdiel psychologický. Jsem-li spoluvlastníkem firmy, ve které pracuji, mám-li pocit, že to, co dělám, prospívá obci, a navíc mě práce baví, budu asi ochotnější uvažovat o tom, že budu pracovat za nižší plat, než bych mohl mít jinde, dokonce se mohu rozhodnout, že svou práci na část úvazku nebo na určitou dobu poskytnu zdarma. Jsem-li spoluvlastníkom firmy, v ktorej pracujem, mám-li pocit, že to, čo robím, prospieva obci, a naviac ma práca baví, budem asi ochotnejšie uvažovať o tom, že budem pracovať za nižšiu mzdu, ako by som mohol mať inde, dokonca sa môžem rozhodnúť, že svoju prácu na časť úväzku alebo na určitú dobu poskytnem zadarmo. Možná ale taková oběť nebude vůbec potřeba, říká Douthwaite, zvláště tehdy, pokud budou majitelé - podílníci ochotni část svého platu brát v místní měně. Možno ale taká obeť nebude vôbec potrebné, hovorí Douthwaite, najmä vtedy, ak budú majitelia - akcionári ochotní časť svojho platu brať v miestnej mene. k té se ještě vrátíme v dalších dílech. k tej sa ešte vrátime v ďalších dieloch.

Peniaze, energia, jedlo a odev

Pokud se snažíme o produkci, která by byla nezávislá na světové ekonomice, musíme být důslední. Ak sa snažíme o produkcii, ktorá by bola nezávislá na svetovej ekonomike, musíme byť dôslední. Nemá například valný smysl lokálně pěstovat plodiny, jejichž úroda závisí na přísunu umělých hnojiv zvenčí. Třetí změnou ekonomické strategie by tedy měla být důsledná soběstačnost v klíčových oblastech. Které oblasti jsou klíčové? Nemá napríklad valný zmysel lokálne pestovať plodiny, ktorých úroda závisí od prísunu umelých hnojív zvonku. Tretia zmenou ekonomickej stratégie by preto mala byť dôsledná sebestačnosť v kľúčových oblastiach. Ktoré oblasti sú kľúčové?

Prioritou při budování soběstačných společenství by měl být nezávislý finanční systém , tedy místní měna a nezávislé banky-kampeličky, které by fungovaly i v případě zhroucení světového ekonomického systému. Prioritou pri budovaní sebestačných spoločenstiev by mal byť nezávislý finančný systém, teda miestna mena a nezávislé banky-Kampelička, ktoré by fungovali aj v prípade kolapsu svetového ekonomického systému. Mají ještě jednu přednost - usnadňují financování dalších kroků v naší netradiční ekonomické transformaci. Majú ešte jednu prednosť - uľahčujú financovanie ďalších krokov v našej netradičnej ekonomickej transformácii.

Druhou klíčovou oblastí je podle Douthwaitea soběstačnost v oblasti energie . Druhou kľúčovou oblasťou je podľa Douthwaitea sebestačnosť v oblasti energie. Tu považuje za stežejní hned po finančním systému, protože na energii závisí řada dalších aktivit, včetně produkce potravin. Tú považuje za stěžejní hneď po finančnom systéme, pretože na energiu závisí rad ďalších aktivít, vrátane produkcie potravín. Navíc světové zdroje energie jsou vysoce centralizované a nejisté. Navyše svetové zdroje energie sú vysoko centralizované a neisté. Třetí oblastí je oděv a zejména potraviny . Treťou oblasťou je odev a najmä potraviny. Nejenom proto, že jsou tak zásadní pro přežití, ale i z důvodů ekonomických: Pokud bude společenství potraviny nakupovat zvenčí, bude muset zvenčí získat i prostředky na jejich nákup. Nielen preto, že sú tak dôležité pre prežitie, ale iz dôvodov ekonomických: Ak bude spoločenstvo potraviny nakupovať zvonka, bude musieť zvonku získať aj prostriedky na ich nákup. Řada podniků bude tudíž muset být nadále volky nevolky provázána se světovým ekonomickým systémem. Rad podnikov bude preto musieť byť naďalej volky nevolky previazaná so svetovým ekonomickým systémom.

Peníze, energie, jídlo a oděv - a co dál? Peniaze, energia, jedlo a odev - a čo ďalej? Jak daleko bychom měli jít ve snahách o soběstačnost? Ako ďaleko by sme mali ísť v úsilí o sebestačnosť? Záleží na tom, kolik lidí ještě hledá placenou práci, říká Douthwaite. Záleží na tom, koľko ľudí ešte hľadá platenú prácu, hovorí Douthwaite. Pokud jsou již všichni zaměstnaní, je možné místní ekonomiku rozšířit jen tehdy, pokud zvýšíme produktivitu práce nebo přesvědčíme další lidi, aby se přesunuli z ekonomiky průmyslové do místní. Ak sú už všetci zamestnaní, je možné miestne hospodárstvo rozšíriť len vtedy, ak zvýšime produktivitu práce alebo presvedčíme ďalších ľudí, aby sa presunuli z ekonomiky priemyselné do miestnej. Povzbudivé je, že v místní ekonomice odpadá výroba řady věcí, například dopravních kontejnerů pro dálkovou přepravu nebo složitých strojů na masovou produkci zboží, protože prostě nejsou potřeba. Povzbudivé je, že v miestnej ekonomike odpadá výroba radu vecí, napríklad dopravných kontajnerov pre diaľkovú prepravu alebo zložitých strojov na masovú výrobu tovaru, pretože jednoducho nie sú potrebné.

A co velká města? A čo veľké mestá?

I když velká města mohou udělat pro trvalou udržitelnost a soběstačnost mnoho - mohou například omezit dovoz ve prospěch vlastní výroby nebo se obchodně orientovat na blízké namísto vzdálených trhů - budou vždy do velké míry záviset na přísunu paliv, surovin a potravin zvenčí. I keď veľké mestá môžu urobiť pre trvalú udržateľnosť a sebestačnosť veľa - môžu napríklad obmedziť dovoz v prospech vlastnej výroby alebo sa komerčne orientovať na blízkej namiesto vzdialených trhov - budú vždy do veľkej miery závisieť od prísunu palív, surovín a potravín zvonku. Tato závislost měst na venkovských oblastech a dosavadní ekonomická nesoběstačnost oněch venkovských oblastí jsou dvěma stranami téže mince. Táto závislosť miest na vidieku a doterajšie ekonomická nesoběstačnost oných vidieckych oblastí sú dvoma stranami tej istej mince. s postupným ekonomickým osamostatňováním venkovských oblastí nutně poklesne ekonomická role velkých měst, protože řada městských pracovních míst (např. v oblasti dálkové přepravy, výroby či distribuce) nejspíš buď zmizí, nebo se přesune na venkov. s postupným ekonomickým osamostatňovanie vidieckych oblastí nevyhnutne klesne ekonomická úloha veľkých miest, pretože rad mestských pracovných miest (napr. v oblasti diaľkovej prepravy, výroby alebo distribúcie) nejspíš buď zmizne, alebo sa presunie na vidiek. To povede pravděpodobně k úbytku populace velkých měst, ke zvrácení trendu vylidňování venkova a v důsledcích k lepší rovnováze mezi městem a venkovem. To povedie pravdepodobne k úbytku populácie veľkých miest, na zvrátenie trendu vyľudňovanie vidieka av dôsledkoch k lepšej rovnováhe medzi mestom a vidiekom.


Spracované podľa knihy Richarda Douthwaitea: Short Circuit (Liliput Press, Dublin, 1996).
Vyšlo v upravené podobě také německy: Douthwaite, R., H. Diefenbacher: Jenseits der Globalisierung - Handbuch für lokales Wirtschaften. Vyšlo v upravenej podobe aj nemecky: Douthwaite, R., H. Diefenbacher: Jenseits der Globalisierung - Handbuch für lokales Wirtschaften. Matthias - Grünewald - Verlag, Mainz, 1998 Matthias - Grünewald - Verlag, Mainz, 1998

Žádné komentáře
 

sťahovanie a ukladanie súborov, mp-3, knihy, videa...

uloz.to - sdilej snadno data


TOPlist